Tvůrčí šrumec: redakce & kartografie
Vytvořit zcela nový, navíc školní, atlas není vůbec jednoduché. Na začátku musíte rozhodnout o mnoha věcech a vzít v potaz spoustu okolností. Vybrat témata, která atlas bude obsahovat, není snadné, protože školy vyučují podle svých vzdělávacích programů, které se často liší. Můžete se přitom držet především takzvaných Rámcových vzdělávacích programů (RVP), které však v době vzniku atlasu procházely (a dodnes procházejí) revizí. Jak jsme se s tím popasovali, jste se mohli dozvědět v minulém díle. Že to nebylo hned jednoduché, můžete vidět například na dolní liště následujícího obrázku, kde jsou záložky s jednotlivými vývojovými verzemi.
Ještě před výběrem témat je dobré vědět, do jakého rozsahu a formátu se musíte vejít. Také je potřeba rozhodnout, na jaký papír budete tisknout a jakou vazbu atlas bude mít. Vše má vliv nejen na kvalitu, ale také na cenu, která, co si budeme povídat, je hodně důležitá.
Jakmile máte tyto základní parametry hotové, můžete se pustit do samotného obsahu, kterým jsou především mapy, ale nejen ty. Každé téma vyžaduje individuální přístup a pečlivé zvažování, jak jej zpracovat.
Například dnes je stále aktuálnější téma změn životního prostředí a jejich dopadu na život člověka na Zemi. Jak toto téma zpracovat, aby bylo zajímavé a snadno pochopitelné pro děti ve věku 9–11 let? Kde získat správné podklady a data? Jak podrobně vysvětlovat jevy jako skleníkový efekt, odlesňování, znečištění oceánů plasty, požáry nebo sucho? Atlas sice není učebnice, ale se „suchými“ vysvětlivkami by mapy mohly být nesrozumitelné. Navíc učitelé, kteří nám průběžně poskytují zpětnou vazbu, často očekávají něco víc než jen tradiční atlas. Chtějí (info)grafiku, ilustrativní fotografie i tipy, jak téma dětem podat.
Podobně je potřeba zohlednit, že ačkoli se jedná o vlastivědný atlas zaměřený především na naši zemi, všichni žijeme ve velmi propojeném světě. Výbuch sopky na jednom konci světa může zastavit leteckou dopravu na jeho opačném konci, včetně Česka. Písek ze Sahary se do našeho ovzduší dostává častěji než studený vzduch z Arktidy.
Role zkušeného redaktora – kartografa dnes nespočívá jen v tvorbě map, ale je mnohem širší. Je to vlastně šéf malého týmu odborníků, didaktiků, grafiků – někdy i v jedné osobě.
Atlas vzniká doslova stránku po stránce, mapu po mapě. Klademe důraz na to, aby mapy byly nejen aktuální a správné, ale samozřejmě i srozumitelné a pro děti zajímavé.
Grafická stránka atlasu hraje rovněž zásadní roli. Řešíme každý detail – od velikosti písma přes barevnost a rozvržení stránek až po jednoduchost ikon a značek. Cílem je, aby se děti učily z atlasu s chutí a nebály se v něm listovat a zkoumat ho.
Spolupráce s odborníky z praxe
Od začátku úzce spolupracujeme s učiteli i odborníky na výuku. Jejich pohled je nepostradatelný – dokážou přesně popsat, co v hodinách funguje, co je pro žáky obtížné a jak učební pomůcky reálně využívají. Díky jejich zpětné vazbě upravujeme nejen texty, ale i mapy nebo úkoly tak, aby děti motivovaly k vlastnímu objevování a přemýšlení.
Kontrola, kontrola, kontrola
Každý výstup prochází několika koly kontrol, korektur a revizí. Ověřujeme správnost údajů, geografických názvů, umístění prvků v mapě, jednotnost terminologie i stylistickou čistotu. Tato fáze je časově náročná, ale nezbytná – zvlášť u publikace, která bude dlouhodobě sloužit ve školní výuce.
Právě díky této pečlivé práci může vzniknout moderní, přehledný a odborně kvalitní atlas, který není jen hezký na pohled, ale hlavně funguje jako skutečná pomůcka pro děti i jejich učitele.
Konec 2. dílu